Helenčina a Ríšova studánka

Další z našich jarních výletů.

Vyrazili jsme ze zastávky Ríšova po žluté značce, kterou jsme časem vyměnili za zelenou, která nás dovedla k Helenčině studánce. Po zelené jsme pokračovali dál až k Ríšově studánce a pak Kočičím žlebem po žluté až k přehradě. Odtud MHD domů.

Sasanky

Jaterník trojlaločný čili podléška.

Dřevěné odpočívadlo u Helenčiny studánky.

Voda byla studená, dobrá a hlavně pitná.

 Plicník lékařský.

Tak ještě tři kilometry...

... a jsme tu. Ríšova studánka. Ta pitná ale není.

Doprava dolů po žluté.

Babočka paví oko.

Kačer.

Orsej jarní.

Cesta byla poměrně dlouhá, ale děti ve věku necelých 4, 5, a 6 let ji zvládly.

Pro kočárky to moc nebylo, jedině by měly ze začátku nějakého zdatného siláka, který by je vytlačil do kopce. Přemýšlely jsme i o buřtech, ale ohniště nikde nebylo a nové jsme zakládat nechtěli.

Arboretum Křtiny

Minulou neděli jsme vstávali hodně pozdě. Ale i tak se nám zachtělo na výlet. Takže jsme po vydatné snídani vyrazili do arboreta u Křtin. Dojede se tam pohodlně autem (je to mezi Křtinami a Jedovnicemi), u vstupní brány je malé parkoviště. Kdo zapomněl na svačinu, může si u vstupu koupit pití a tatranku.

Vstupné stojí 30 Kč pro dospělé a 10 Kč pro děti.

Našim dětem jsme připravili pár úkolů, za každý splněný úkol dostaly razítko. 

Takže první úkol: kdo doběhne až k tátovi, dostane razítko. Další úkoly: skok do dálky, přechod po kládě, hod šiškou na cíl, stavění věže z klacíků a chůze na boso.

To, že jsme vyrazili v poledne mělo výhodu v tom, že jsme byli v lese úplně sami. Že by byli všichni u bazénu? 

Vydali jsme se na velký okruh, zabralo to asi hodinu a půl chůze.

V půli cesty jsme vyzuli boty a šli bosky.

Pro tyhle nožky to byl docela problém, ze začátku docela štítivě našlapovaly.

Tyhle nožky by za razítko udělaly téměř cokoli a vesele si vykračovaly.

Cestou jsme viděli spoustu pěkných dřevěných plastik. Tyhle šišky byly perfektní.

 Výlet byl super. Viděli jsme mraveniště, spoustu stromů a kytek a pár hub. Kdo chce jet s kočárkem, klidně může. Cesty jsou dostatečně široké. Zabloudit není kam, jdete pořád po cestě a sledujete směrovky. Cesta velkým okruhem nám zabrala asi hodinu a půl, ale nikde jsme neodbočovali (třeba ke studánce nebo pomníku).

A jako odměnu jsme si koupili pexetrio. 

Tišnovská rozhledna

Ve středu jsme vyrazili na výlet. Vlakem do Hradčan (směr Tišnov) a pak po modré turistické značce na Klucaninu. Nejdřív jsme šli po chodnících, pak jsme zdolali menší prudký kopeček a byli jsme v lese.

www.rozhlednatisnov.unas.cz 

Cesta byla příjemná, kopce střídala rovina, široká cesta střídala úzkou,...

... až jsme došli nahoru. U Prosby lesa se cesta rozdvojuje. 

Pokud se dáte vlevo a nahoru, dojdete k této malé mohyle a zanedlouho zjistíte, že jdete špatně, protože nikde není žádná značka. Takže se vrátíte. A jdete od Prosby lesa vpravo a dolů, všimnete si i té zarostlé značky, uděláte asi pět kroků...

... a už ji vidíte. Rozhledna. Koho by napadlo, že se k ní musí z kopce :)

Od rozcestníku už je to jenom kousek do kopce.

Kolem rozhledny jsou lavičky i stoly pro znavené pocestné.

Výhled z rozhledny.

Hlavním důvodem cesty na rozhlednu nebyla sama rozhledna, nýbrž interaktivní prvky, které jsou umístěny na cestě (podél modré značky směrem z Tišnova na rozhlednu). Projekt naučné stezky vznikl díky mateřskému centru Studánka v Tišnově. Bohužel některé prvky jsou už tak poničené, že musely být odstraněny. Na stránkách MC si tak můžete prohlédnout i starší fotografie naučné stezky.

My jsme plnili úkoly cestou z rozhledny do Tišnova.

Zde už chybí odklápěcí okénka

Otáčecí tabulky - hledání květu a plodu.

Tady taky chybí odklápěcí okénka. Byly na nich šišky, které patřily stromům na obrázku.

Lesní cesta končí u nemocnice (na obrázku kaple v areálu nemocnice)

Modrá značka nás zavedla na náměstí a pak už jsme sami došli na nádraží a tradá domů.

Suma sumárum: celkem jsme ušli 4 km a zabralo nám to asi 3,5 hodiny. 

S kočárkem se dá cesta absolvovat, ale je to lepší směrem od Tišnova. Cesta je sice pěkně do kopce, ale je široká, takže se dá jet. Modrá cesta z Hradčan sice není tak moc do kopce, ale místy je z ní jen úzká pěšina.