Arboretum Křtiny

Minulou neděli jsme vstávali hodně pozdě. Ale i tak se nám zachtělo na výlet. Takže jsme po vydatné snídani vyrazili do arboreta u Křtin. Dojede se tam pohodlně autem (je to mezi Křtinami a Jedovnicemi), u vstupní brány je malé parkoviště. Kdo zapomněl na svačinu, může si u vstupu koupit pití a tatranku.

Vstupné stojí 30 Kč pro dospělé a 10 Kč pro děti.

Našim dětem jsme připravili pár úkolů, za každý splněný úkol dostaly razítko. 

Takže první úkol: kdo doběhne až k tátovi, dostane razítko. Další úkoly: skok do dálky, přechod po kládě, hod šiškou na cíl, stavění věže z klacíků a chůze na boso.

To, že jsme vyrazili v poledne mělo výhodu v tom, že jsme byli v lese úplně sami. Že by byli všichni u bazénu? 

Vydali jsme se na velký okruh, zabralo to asi hodinu a půl chůze.

V půli cesty jsme vyzuli boty a šli bosky.

Pro tyhle nožky to byl docela problém, ze začátku docela štítivě našlapovaly.

Tyhle nožky by za razítko udělaly téměř cokoli a vesele si vykračovaly.

Cestou jsme viděli spoustu pěkných dřevěných plastik. Tyhle šišky byly perfektní.

 Výlet byl super. Viděli jsme mraveniště, spoustu stromů a kytek a pár hub. Kdo chce jet s kočárkem, klidně může. Cesty jsou dostatečně široké. Zabloudit není kam, jdete pořád po cestě a sledujete směrovky. Cesta velkým okruhem nám zabrala asi hodinu a půl, ale nikde jsme neodbočovali (třeba ke studánce nebo pomníku).

A jako odměnu jsme si koupili pexetrio. 

Zrcadla v Olympii

Když bylo pod mrakem, vyrazili jsme do Olympie, než tam skončí výstava optických klamů 

(trvá do 30.6.2013). Docela jsme se nachodili, protože všechny prvky byly rozmístěny po celé Olympii.

Takže jsme hledali a hledali a prochodili všechny chodby.

Cestou jsme zkusili různé kaleidoskopy (u Elektrowordu a Lindexu), ale nejvíc nás to bavilo u pokřivených zrcadel. Najdete je u obchodu KappAhl. A kromě pokřivených tam byla i dvě nekonečná zrcadla, kreslení do písku a kreslení tužkou podle odrazu v zrcadle a polopropustné zrcadlo. Prostě spousta legrace na jednom místě. 

Vyduté zrcadlo u dm drogerie

Kreslení do písku

Polopropustné zrcadlo

Zkroucené zrcadlo a nekonečné zrcadlo

Obejít všechny prvky nám zabralo s malými dětmi asi hodinu, ale ve zdejším terénu z toho dost bolely nohy. Na druhou stranu tady nemají problém rodiče s kočárky a k záchodu vás dovedou ukazatele :))

Koniklece

Že máme v Brně taky koniklece vím, už nějaký ten pátek. Ale až letos se nám povedlo za nimi vyrazit na Kamenný vrch. Předtím nás totiž pokaždé nás totiž dostihla nějaká nemoc. Vyšli jsme si jednu dubnovou sobotu, krásně teplo bylo, a tak se nebylo co divit, že bylo kolem lidí jak na nádraží. Ale i tak to bylo krásné.

Naše malá fotografka se učí fotit

Jů a Hele

V Letohrádku Mitrovských probíhá až do konce června výstava Krajina her Stanislava Holého. Vyslala jsem tam manžela s dětmi a šla si lehnout :) Takže se můžete podívat na pár obrázků. které vyfotili, ale ještě pořád je čas, abyste si tam zašli sami. Dole je totiž pro děti pěkná herna.

Technické muzeum

V pátek jsme se vydali do Technického muzea. V tu dobu bylo téměř vylidněné.

Začali jsme v Panoramě, kde promítali obrázky z Japonska. 

Děti dostaly vysoké židle, aby dobře viděly.

Pak jsme zamířili na výstavu kočárků. Byly krásné, ale nesmělo se na ně sahat.

Tyto dva zadní červené jsme měly se sestrou doma.

No a pak už nás čekaly motorky a auta a letadla...

V hudebním oddělení nám paní pustila spoustu hracích skříněk a taky tento flašinet.

Tento telefon bohužel nefungoval, takže volání jsme si nezkusili.

No a nakonec jsme si nechali technickou hernu, kde měli nejen různé pokusy na vyzkoušení, 

ale i koberec a autíčka a stavebnice...

A hned vedle koberce jsme si na magnetické tabuli mohli postavit kuličkovou dráhu.

V muzeu jsme strávili asi dvě hodiny. Hodinu nám trvala prohlídka a hodinu jsme byli v technické herně. 

Celé muzeum je bezbariérové, na každém patře je wc a kdo se chce najíst, může tak učinit v přízemí, kde jsou stolečky a taky občerstvovací automaty.

Rozkvetlá Vaňkovka

V sobotu jsem s dětmi vyrazila do Vaňkovky nasát trochu jarní atmosféry. Od 14. února do 3. března 2013 jsou zde už tradičně k vidění jarní květinové záhony. 

Ze všeho nejdřív jsme ale "museli" na jezdící pás. Ten nevynecháme snad nikdy. Takže alespoň víme, jak ta krása vypadá shora. A pak už zase dolů a pokračujeme v prohlídce.

Poležení jsme si nevyzkoušeli, ale trávník zaujal. Děti ho s láskou hladily téměř do úplného vyhlazení.

Altánek s posezením

 

Vodní klouzačka nás taky zaujala, děti nejvíc zajímalo, kam mizí ta voda :)

Květinový koš se světýlky

Květinový stůl nebo něco na ten způsob

Návštěva Vaňkovky nám zabrala hodinu, a to jsme ještě stihli projít obuv a hračky, abychom zabili čas, než nám pojede autobus. Příjemně jsme se naladili na jarní notu a vyrazili domů na oběd.