Cestou jsme pro děti uspořádali Lesní olympijské hry, aby cesta lépe utekla. Každý malý olympionik dostal kartičku s úkoly (běh, chůze po kladině, skok vysoký, skok daleký, hod šiškou, hod oštěpem) a za každý splněný úkol získal razítko. Na konci her (u rozhledny) došlo i na medaile.
Cesta byla zpevněná, přiměřeně široká, vhodná pro terénní kočárky. Jen samotná cesta k rozhledně byla dost strmá a klouzala. Dalo práci tam vylézt se čtyřmi dětmi (klouzaly a padaly do prachu cesty) a nedokážu si představit, že bych tlačila kočár.
Já teda rozhledny nijak nemusím, takže mojí hlavní starostí bylo, aby mi děti nikam nespadly.
Tato rozhledna, kterou jsem ale nějak nezvládla nafotit, je ke všemu ještě zcela průhledná.
Děti ale toužily po rozhledech, tak se šlo. vylezla jsem do prvního patra a vyfotila pohled na město.
Pod nátlakem jsem vylezla i do druhého patra.
a vyfotila krajinu :)
Pak začalo foukat a mé nebojácné dítě začalo malinko panikařit, takže jsme šli zase dolů, kde jsme si dali svačinu.
Cestou zpět jsme potkali malé háďátko...
... a našli nějakou studánku.
Ta nebyla v plánu. Zpáteční cestu jsme zvolili tak trochu naslepo, takže ani nevím, kudy to bylo :) Každopádně jsme se dostali zpět do výchozího bodu.
A za odměnu si půjdu koupit turistickou vizitku.
Žádné komentáře:
Okomentovat