ZOO Vyškov

Tož tady jsme byli minulý týden. Jezdíme sem radši, než do zoo Brno. Zoopark je malý, a v rovince. Je to taková příjemná procházka. Sice tu neuplatníte žádné slevy, ale jsou zapojeni v programu Pohádkové Česko

Spolu se vstupným si můžete koupit i krmení pro zvířata. Sáček za 10 Kč.

Kousek za vchodem nás vítají velbloudi.

Největším lákadlem pro naše děti je vždycky Babiččin dvoreček. Volně se tu procházíme mezi různými domácími zvířaty, která můžeme krmit. Ovšem pokud nebylo zvíře menší, než do pasu, cítila se dítka ohrožena a hledala máminu sukni :)

Tahle kravka olízala nejednoho návštěvníka.

 Celým parkem se prochází páv, jako by mu to tady patřilo.

 U husího výběhu jsme taky strávili spoustu času krmením.

Po celé zahradě je několik interaktivních prvků pro děti. Na této tabuli se děti dozví, čím jsou zvířata užitečná. 

Malé hřiště.

  Na konci parku je replika statku s ukázkou bydlení na venkově v 19. stol. a výstavy zabývající se životním prostředím.

Zatímco se dospělí vzdělávají, děti se mohou zabavit např. v dětském koutku. 

Před odchodem domů jsme nabídli zbytek krmení lamám, které nám jedly z ruky.

Vedle výběhu lam je i poměrně velké dětské hřiště. Bohužel není chráněno před sluncem, takže jsme se mu raději vyhnuli.

Kočárky nemají se zdejším terénem problém, cesty jsou zpevněné (asfaltové nebo sypané pískem)

Projít zoo zvládnou i malé děti a komu to nebude stačit, může si zajet vláčkem do Dinoparku

Výstava dobrot

Dnes jsme vyrazili na výstavu do Letohrádku Mitrovských v Brně. Původně jsem chtěla nechat děti doma, ale v novinách jsem se dočetla o tom, že návštěvníky čeká perníkové a čokoládové městečko. Takže jsme vyrazili společně.

Kolem vystavených exponátů bylo plno zajímavých informací, které jsem 

ovšem (díky dětem) neměla šanci přečíst :)

Vystavené zákusky jsou prací studentů ze SŠ potravinářské na Charbulově ulici. Jsou dělány podle dobových fotografií a receptů. Většinou se jedná o výrobky ze 40. let 20. století.

Musím říct (vlastně napsat), že v této místnosti to náramně vonělo.

Děti ovšem zaujaly hory ze sladkostí a vláček, který projížděl tunelem.

Za povšimnutí stálo i perníkové městečko a obrázky brněnských památek.

A tyto mrakodrapy z čokolády byly úplně k nakousnutí.

Nakonec ještě fotka s marcipánem:

Výstava je svým rozsahem celkem malá, zabírá dvě místnosti. Nám trvalo asi půl hodiny, než jsme se vynadívali. S kočárkem se lze dovnitř dostat bez problémů. Uvnitř je sice málo místa, ale pokud není nával, tak to nevadí.

Bohužel to není prodejní výstava. Jedna paní co tam byla s námi z toho byla opravdu zklamaná.

Každopádně na podzim půjdeme zase, na programu bude origami , počítám, že by to děti mohlo taky bavit.

Modelový svět

Počasí nám tento týden moc nepřálo a děti jsou pořád nemocné a pořád zavřené doma. A tak jsem je chtěla vytáhnout ven rýma nerýma. Dlouho jsme nebyli na mašinkách, tak jsme se tam stavili cestou ze Zelňáku.

Modelový svět najdete v E-pasáži na Josefské ulici čp. 7, v 1. patře. V první části je prodejna a autodráhy, v druhé části se za sklem nachází velké kolejiště. My jsme šli nejdřív samozřejmě na vláčky. Pro malé děti jsou po obvodu kolejiště k dispozici schůdky, na které mohou vylézt, aby taky něco viděly.

Na několika místech jsou ovladače (vypadají jako domovní zvonek), kterými můžete spustit např. tuto větrnou elektrárnu, roztočit vrtuli u vrtulníku, otočit točnou nebo pustit nějaké zvuky. Občas přijde z první místnosti pán, který promění den v noc, na stropě se rozsvítí hvězdy a celé kolejiště se ponoří do tmy z níž stovky malých světýlek.

Pro pobavení dětí jezdí krajinou tahle veselá růžová mašinka, která má na vagonech figurky z kinder vajíček.

Na jednom konci místnosti je toto letní kino, kde se promítá...

... a na druhém konci kolotoče, které se taky hýbou. 

V první místnosti jsou dětem (těm nejmenším) k dispozici tři malé hrací stolečky s kolejištěm a autodráhou.

Pro větší děti je tu autodráha na dálkové ovládání.

A pak ještě jedna závodní dráha. Dvě autíčka = dva ovladače, když mačkám knoflík, auto jede. Čím víc mačkám, tím rychleji. To zvládly i naše prďošky. 

A to vše je v ceně vstupného. Při placení dostanete kartičku na razítka a každou pátou návštěvu máte zdarma. 

Ještě dodám,že v místnosti s kolejištěm jsou čtyři židle, na kterých si můžete odpočinout, když už toho máte dost, ale potomci se nemají k odchodu. A pokud chcete na wc, milý pán vám zapůjčí klíče. Na odchodu si pak můžete koupit i nějakou mašinku domů :) nebo pexeso.

Návštěva Modelového světa nám zabrala asi dvě hodiny, ale věřím tomu, že by vydržely i déle.

Kočárky se do prvního patra dostanou výtahem, který se nachází u postranního schodiště. Jezdící schody jsou totiž docela úzké. Uvnitř je ale málo místa, tak je lepší nechat kočárek venku před vchodem.

Park kolem Špilberku

Našla jsem fotky z prvních teplých dní. Tak dodatečně vkládám náš minivýlet na Špilberk. Bylo hezky, a tak jsem vyrazili do parku, který máme trochu "z ruky". Ulicí Pellicovovu jsem došli na malé hřišťátko s dřevěným hradem. Věž a skluzavku spojuje lanová lávka. Zvládnou ji děti odhaduji od tří let, naše dvouletá prďola ji s pomocí zvládla taky. 

Když se děti vyřádily, pokračovalo se dál, na druhé hřiště. Obě hřiště spojuje tzv. kočárková cesta, což ocení rodiny s kočárky (jak už název napovídá). My jsme se ale vydali jinudy. V dobré víře jsem vedla děti k hradu, kde je jezírko s malým vodopádem. Těžko říct, zda ještě nezačala sezóna, ale jezírko bylo tak odpudivé, že jsem ho raději nefotila :) Všude napadané listí a špína a vodopád taky netekl.

Nakonec jsme došly k druhému hřišti. Spousta prolízaček, houpačky a pískoviště. 

Na první pohled to vypadalo velmi lákavě.....,

... na druhý pohled zase tak ne. U laviček pohozené odpadky a ...

... kolem psa i střepy z rozbité lahve. Děti ale pes zaujal, tak jsme prostě dávali velký pozor, aby do nich náhodou nespadly. Raději jsme poodešli na druhý konec hřiště, kde bylo víc čisto.

Za malým plůtkem je pro děti ještě dřevěná lanová dráha, ale tu jsem nenafotila. A se začala vztekat a nezbylo, než ji odnést na nějaké klidné místo a počkat, až ji to přejde. Pak už jsme jeli domů.

Několik metrů za lanovou dráhou je ještě fit park pro dospělé s různými posilovacími a protahovacími prvky.

Celkově jsem byla z návštěvy parku zklamaná, ale určitě se sem ještě podíváme. Snad už bude fungovat ten vodopád. 

Odhadem jsme nachodili asi 2 km.

S kočárky to bude nejlepší po kočárkové cestě. Pokud se budete chodit jen tak nazdařbůh, narazíte občas i na schody. 

Lužánky

V posledních dnech nám počasí přeje a proto jsme vyrazili do parku. Do Lužánek to máme trochu z ruky, ale delší výšlap stejně nestihneme. Děti ještě chodí spát po "o" :)

Přestože už tady pár let žiju, ještě jsem ten park neprošla celý. Dnešek to měl napravit. 

Park je celkem rozlehlý, ale vždycky se mi zdál větší. Možná tam býval hustší porost (???). 

Moc jsem toho nenafotila, protože pobíhající psíci mi trochu plašili moje mláďata. Ale jinde jsem našla pár hezkých fotek. Hlavně ze hřiště. To jsem už vůbec nafotit nezvládla, protože jsem dělala asistentku svým dětem. Hřiště (v části parku u zastávky Pionýrská) se dětem moc líbilo. Doma jsem pak zjistila, že je načase vytáhnout opalovací krém. Měli z toho dne tváře jak slabikáře :)

Kromě hřiště pro děti je v parku i fit park pro dospělé (vedle kurtů, blízko zast. Antonínská) 

Nadšení jsme byli z této veverky. Kromě psů jsme ale jinou zvířenu nespatřili.

Do Lužánek se jistě ještě vrátíme. Nikoli ale v pracovní den. Dopolední cestu MHD si příště radši odpustím.

Projít park zabere pár minut, ale s dětmi klidně i 2 hodiny. 

Kočárky nemají nikde problém, pokud jdete s malými dětmi pozor na některé volně pobíhající psi. 

Stránská skála

Obrázky z minulého týdne, bylo krásně slunečno a my vyrazili na Stránskou skálu. Byla jsem tam podruhé v životě. Jeli jsme šalinou a pak vystoupili na zastávce Stránská skála. A pak jsem šli jen tak nazdařbůh, kudy vedla cesta. Děti poslušně šly a já jsem povolila odpočinek až nahoře, abychom se při svačině mohli kochat rozhledem. Měli jsme krásný výhled na kvetoucí stromy.

Kolem kvetlo i pár kvítků a keřů. Toužila jsem spatřit nějaké koniklece, ale na konci dubna už je na ně asi pozdě. To pravé období jsme doma promarodili. 

Po svačině jsme šli taky kudy nás cesta vedla a kudy děti chtěly. Jenom jsem se snažila udržovat pro změnu směr dolů, pokud možno někam k MHD. Čas oběda se pomalu blížil :)

Nakonec jsme sestoupili do ulice Stránská a vydali se směrem k autobusu.

Výlet se vydařil a dětem se vlastně domů ani nechtělo. 

Cesta nám zabrala asi 2 hodiny. Co se týče kočárků, je to spíše pro kočárky terénního charakteru. Cesty jsou prošlapané, místy písčité a někde i trochu úzké.

Moravská vesnička

 Byli jsem dlouho nemocní, tak píšu až teď. 

V neděli nám sice počasí moc nepřálo, ale přes padající sníh jsme ještě po mši sjeli do města na výstavu ke kapucínům, kde je od dubna stálá výstava Moravské vesničky přestěhované z Blanska.

Za děti i za sebe můžu říct, že se nám to moc líbilo. Pan Mužík chystá vesničku ještě víc rozpohybovat. Do Vánoc by se dle jeho slov mělo hýbat až 800 postaviček (teď je to 400) a vesnička by měla ještě svítit atd.

Takže to vypadá, že to půjdeme kolem Vánoc zkontrolovat :)

Kolem schodiště jsou rozmístěny tyto velké slaměné sochy, které se nám taky moc líbily :)

Nachodili jsme: do 1 km

Kočárky: Spíše ne, je tam dost málo místa. Asi je lze je ponechat venku před vchodem.